U česko-polské hranice už z minulosti bylo 18 vrtů, do konce dubna jich má přibýt dalších 27. S monitoringem spodních vod se tu počítá po celou dobu trvání těžby v Turówě. "Nejvíce vrtů bude v Uhelné a Oldřichově na Hranicích, které jsou ohroženy nejvíce. Další vrty ale budou také v Heřmanicích nebo Višňové," řekl Jan Vít z České geologické služby. Jinou síť, čítající až 100 monitorovacích bodů, připravil pohraničí státní podnik Diamo. Ten bude mezi Uhelnou a Oldřichovem na Hranicích sledovat poklesy terénu a jeho deformace.
"Pravidelná kontrolní měření budou probíhat jedenkrát za rok. Výsledkem budou výškové rozdíly mezi úvodním a posledním aktuálním měřením. Tyto výškové změny budou archivovány jako podklad pro odborné vyhodnocení a posouzení dopadů rozšiřování hnědouhelného dolu Turów na oblast mezi obcí Oldřichov na Hranicích a obcí Uhelná," popsali měření pracovníci státního podniku Diamo.
O CO JDE V KAUZE TURÓW
- Státní elektrárenské společnosti PGE, která hnědouhelný důl provozuje, končí 30. dubna 2020, dosavadní licence k těžbě. Usilovala o její prodloužení (o 6 let) i získání nové (až do roku 2044). První se jí už podařilo, pro druhé už má schválenou dokumentaci EIA (navzdory nesouhlasnému stanovisku české strany). - PGE usiluje o posunutí těžby až do hloubky 330 metrů pod úroveň terénu a rozšíření dolu o plochu bezmála 15 hektarů podél silnice z Žitavy do Bogatyně, čímž by rozloha dolu dosáhla až 30 kilometrů čtverečních. - V České republice jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. - Do roku 2038 by se mělo těžilo 9 až 11,5 milionu tun uhlí ročně, poté mezi 3,5 až 7 miliony tun ročně.